Nevyčerpatelnou studnicí kutilských historek jsou lékaři. Koneckonců
jsou to oni, u kterých většina příběhů, jejichž hrdinou je kutil a
cirkulárka, vrtačka, šroubovák či motorová pila nebo hoblovka, končí.
Zvláště bohatou sbírku mají lékaři z rekreačních oblastí, protože
chata či chalupa jsou pro kutila nejčastějšími polygony pro
experimentování v duchu hesla udělej si sám.
MUDr. Jaroslav Trávniček, obvodní lékař v Sedlici u Blatné, praví, že
už se v tomto směru ničemu nediví. "Když jsem dělal na chirurgii v
Písku, dovezli nám pacienta, který si držel ruku v rozkroku. Ten
nebožák něco vrtal a místo aby použil svěrák, držel si dřevo mezi
koleny. Následkem bylo, že si provrtal šourek. Kolega Krampa to nemohl
šít, protože říkal, že se smíchy neudrží. Skončilo to dobře, a pokud
vím, tak následky toho úrazu po ošetření nebyly nakonec žádné."
Ruční vrtačka vůbec je zdrojem nejrůznějších kratochvílí amatérských
kutilů. Obětí pokusů dokázat, že i intelektuál je schopen vyvrtat díru
do zdi, byla manželka jistého pražského lékaře, který na své chalupě
potřeboval zavěsit na zeď krucifix po babičce. Ta moudrá žena svému
muži říkala: "Zbyňku, já na to pozvu souseda, to je řemeslník." Pan
doktor zabořil vrtačku do zdi, když předtím zaaretoval spínač, takže
když se přístroj kousl, vymkl se mu z ruky a začal rotovat šílenou
rychlostí, aby se nakonec utrhl a odletěl. Cestou vzaly za své
starožitné hodiny, televizor a poté, kdy se odrazil od šicího stroje na
němž už nikdo nikdy nic neušije, bacil tu opatrnou dámu do hlavy. Když
ji s otřesem mozku nakládali do sanitky, ještě prý zanaříkala: "Zbyňku,
já ti to říkala."
Případy, kdy kutilské úsilí poškodí nevinnou oběť, nejsou vzácné MUDr.
Trávníček pamatuje příklad, kdy si jistý chalupář za cenu nezměrného
úsilí vykopal ve skále žumpu. Tam, kde by odborník udělal zábranu
předepsanou normou, tento amatér položil přes zející jámu pouze
překližku. Tak "ulovil" svoji ženu, která po pádu do hlubiny utrpěla
kontuzi ledviny.
Strojem nadmíru nebezpečným je okružní pila - populární cirkulárka
"Tuhle mašinu bych zakázal pod trestem smrti." praví MUDr. Pavel
Holub, primář ortopedického a traumatologického odděleni v
příbramské nemocnici. "Těch uříznutých prstů je nepočítané. Jenže: těm
lidem jako by to nestačilo. Měl jsem případ pacienta, který si
amputoval prsty opakovaně." Když už se stane, a prsty jsou uťaty, bývá
problém s jejich přišitím na původní místo. Někdy je replantace nemožná
kvůli poškození tkáně v místě utětí, nebo i proto, že prsty prostě
nejsou k dispozici. MUDr. Jan Skoula z pražské lékařské záchranné
služby uvádí případ, kdy kutil strčil tři prsty do hoblovky. Na dotaz
lékaře, kde je má, odpověděl, že mu je sežraly slepice.
V lékařských análech je zaznamenán případ, kdy kutil, který přišel o
prst při sekání dříví, použil promptně vteřinového lepidla. Prst tím
zachránil pouze do chvíle, než mu byl v nemocnici opět amputován
protože takto nalepený prst byl už replantace neschopný. A jsme-li už u
vteřinového lepidla, uveďme i příklad dámy, která si amatérsky lepila
nehty a protřela si oko. Oddělit slepená víčka potom dalo lékařům na
očním dost fušku, když předtím museli uklidnit službu konající sestru,
která se dala do nezvládnutelného smíchu, když se jí na dotaz, jaký má
pacientka problém, dostalo prohlášení - já jsem si zalepila oko.
MUDr. Schwarz, ředitel pražské záchranky, uvádí případ amatérského
natěrače. Dotyčný pán natřel plot na chatě. Ruce od barvy omyl hadrem
napuštěným technickým benzinem. Ten poté odhodil do suchého záchodu,
kam vzápětí odešel za potřebou. Přitom si dopřál cigaretu, kterou
odhodil tamtéž. Následující výbuch způsobil těžké popáleniny sedacích
partií amatérského natěrač e, který se vznesl do vzduchu, přičemž
prorazil stříšku kadibudky a způsobil si otřes mozku spojený se
zlomeninou klíční kosti. Při návratu k zemi to nevydržela chatrná
konstrukce sedáku nad jímkou, a ten chudák skončil v hlubinách s
obsahem pohříchu nevábným a zlomenou kyčlí.
"Některé věci by někteří jedinci měli dělat v brnění, nebo si na to
aspoň vzít přilbu a ochranný štít přes obličej," praví MUDr Trávníček.
"Měl jsem tady pacienta, který sekal dříví hasičskou sekyrkou opatřenou
na druhém konci špičák em, kterým si sám prorazil lebku."
Naprosto neuvěřitelné věci se mohou dít, zmocní-li se amatér míchačky.
Dovezou-li na traumatologii člověka, který vypadá, jako by ho pošlapal
slon, možná že to bylo právě proto, že nešika měl v úmyslu pomoci
mícháni beto nové směsi tím, že do míchačky strčil lopatu. Jakmile se
mu lopata vynikla z ruky, nabrala ho za kšandy od montérek, několikrát
ho vynesla do vzduchu a zase s ním bacila zem. Přivolaný lékař
konstatoval mnohočetné zlomeniny a pohmožděné ohanbí, neboť rozkrok
montérek se choval jako lis.
V jisté jihočeské obci je vzpomínána takříkajíc kolektivní katastrofa
amatérských dřevorubců, kteří v dobrém úmyslu odstranit letitý akát
ohrožující kapličku na návsi, použili lano zapražené za buldozerem.
Padající akát se následně zhoupl na drátech elektrického rozvodu,
přičemž vytrhal nástřešní sloupky několika domů, kde vzaly za své štíty
a kusy střech. Potom dopadl na buldozer, jemuž zdemoloval kabinu a
kořeny vrostlé do základů kapličky nakonec dokonaly dílo zkázy, protože
za své vzal i svatostánek.
O tom, co dokáže intelektuál s motorovou pilou v ruce, svědčí případ z
Benešovska. Učitel základní školy začal prořezávat ořešák způsobem, že
usedl na řezanou větev, přičemž řez vedl mezi sebou a kmenem. Klasický
případ podřezání vlastní větve pod sebou, s tříměsíčním pobytem v
nemocnici.
Z téhož soudku je případ amatérského tesaře, který vypůjčenou řetězovou
pilou zcela bez uvažování přeřízl trám spojující pozednice krovu ve
chlévě, tzv. hambalek, protože mu vadil při přebudování chléva na
garáž. Následkem bylo okamžité zhroucení střechy, pod jejímiž troskami
nebožák pohřbil sebe i svůj automobil. Mohl mluvit o štěstí, že sám
spočinul v dutině vedle svého vozu jen se zlomeninou žeber.
Obzvláště populární jsou v lékařských kruzích amatérští
elektroinstalatéři. Smrtelné úrazy ponechejme protentokrát stranou.
Každý odborník vám řekne, že hroužit se do útrob televizoru šroubovákem
bez izolace a sedě při tom na ústředním topení, je pitomost první
třídy. Dotyčný kutil vypovídal v nemocnici, kam byl odvezen ve znač ně
zbědovaném stavu, že ho to "prvně koplo do zadnice" poté "vlítl
ksichtem do bedny", a když bezmocně ležel na zemi, mohl jen sledovat
zpod ožehnutého obočí, jak od hořícího přijímače chytá nábytková
stěna. Od té doby je silně alergický na televizní hokejové přenosy,
protože touha spatřit prvoligový mač ho přivedla k osudovému rozhodnutí
odstranit závadu svépomoc
Zcela přiměřený věku computerů je případ jisté inženýrky, která
monitor svého pécéčka omývala mokrým hadrem za provozu. Lékař, který
ji resuscitoval, jí poradil, a příště přístroj alespoň vypne a když
už, tak at ten hadr aspoň předem vyždímá.
Nikdy nevěřte prodavačům nábytku, že sestavit to či ono je hračkou.
Prodavači lžou a montážní návody zastírají rizika s tím spojená. V
lékařských análech j o zaznamenána i děsivá příhoda jistého doktora
obojího práva, který uvěřil, že sestavení regálové stěny z nerezových
trubek zvládne i amatér. Sestavení opravdu zvládl, a když se s regálem
dostal do třímetrové výše u stropu své advokátní kanceláře, mel ho
podle návodu ukotvit ve stropu šroubovacími hroty. Jakmile několikrát
otočil maticí, regál se odlepil od stěny i s nešťastným juristou. Pod
trubkami a nepohyblivého ho našli kolegové až nazítří ráno v poněkud
potupné situaci, protože se v tom stavu nemohl u chýlit na toaletu.
Zcela rizikovým chováním je zlozvyk ukrývat potřebný spojovací materiál
v ústech. Každý lékař vám potvrdí, že pokud spolknete hrst nerezových
vrutů, jako jistý státní zaměstnanec, který si svépomoci montoval
kuchyňskou linku, existuje jen malá možnost, že vyjdou přirozenou
cestou.
Vyjma újmy fyzické, existuje i reálné nebezpečí, že se kvůli svépomocné
montáži nábytku dostanete i do blázince. Lékaři sice mají sklon někdy
přehánět, ale proč nevěřit známému pražskému sexuologovi, který tvrdí,
že má už rok v péči kutila, který provozoval sex na svépomocně
smontované palandě, která se pod náporem vášně zhroutila. Ten muž má od
té doby problémy s erekcí a úspěchem terapeuta je prý už to, že přestal
koktat.
Na závěr malá statistika. Podle lékařů prý nejčastější obětí kutilství
je profese vojáci z povolání. Domácí výbuchy a katastrofy spojené s
požáry způsobují hlavně pedagogové a ženy v domácnosti. Na montáže
nábytku a vůbec vše, co se dělá podle návodu, by si měli dát pozor
právníci, protože ti mají sklon pošetile věřit úředním návodům!
Že k úrazu může přijít i technik, dokládá případ svépomocného řezníka
občanským povoláním stavebního inženýra. Místo prase omráčil sebe a
vyděšené zvíře potom pokousalo několik zabijačkových hostů, jimž musela
být dána protitetanovka.
A ještě poslední historka o tom, že fušovat se dá i do medicíny MUDr.
Schwarz vzpomíná na případ amatérského ošetření jistého zedníka, který
padl pod neobvykle vysokou dávkou alkoholu, přičemž chrčel a podivně
slintal. Jeho neméně zřízení kumpáni to okamžitě diagnostikovali jako
epileptický záchvat. "Pacienta" znehybnili tím, že na něj nalehli vší
silou a podle jakési zmatené teorie, že epileptikům se musí vkládat
něco mezi zuby, mu tam narvali násadu od lopaty. Vyjma polámaných
žeber si musel dotyčný pořídit zubní protézu.