Pavlovy poznámky a dodatky ke knize 'Kandidáti další existence'
Vídeň - zdroje peněz
1. Katolická Charita - Hrabenka kazde dopoledne prisla s nakupni taskou plnou bankovek. Fronta
na schodech od casneho rana.
2. Čs. emigrantský spolek s vyloučením komunistů.
Penize od manzelky Jiriho Voskovce, jedina pomoc z USA co vim.
3. Slovenský spisovatel Ladislav Mňačko v Presshausu.
4. Osobni šek od sekretáře Rakouského svazu spisovatelů Guntra (liberál).
Byt v Böcklingasse
v drahe ctvrti u kanalu a Pratru jsem nasel a vyridil ja, v male
exkluzivne zarizene maklerske kancelari, diky me intuici, ve stavu
zoufaleho hledani provazenem vysmechem cicmundu v strednich a levnych
kancelarich a vyahazovanim, kde to patrilo hrabenkam apod.
Tato mala kancelar ve slohu funkisu patrila zrejme architektum. Cinzi za prvni
mesic a dalsi dva ci tri jako zaloha dopredu jsme mohli zaplatit diky
Mnackovi.
Von Spork ze slechty ceskeho puvodu z tricetilete valky, se
rozvadel a chtel rychle tezit z bytu, ktery opustil, nechal tam vsak
kuchynske zarizeni, pekne manzelske postele a par drobnosti, platilo se
dvatisice silinku mesicne.
Další akce
Zcela jsi opomenul akci s opatrovanim dobre bytove adresy pro Tebe, coz
byla ma strategicky nejtezsi a nejnarocnejs akce, v byte stare damy v
mestanskem dome v zazobane ctvrti.
(Petr: úplně jsem zapomněl, na co jsem to potřeboval)
Zdenek Mladenka, portyr v Presshausu nas napojil na Mnacka a mozna i na
red.Vavru v Kronenzeitung, ktery dal typy na roznaseni a rozvazeni novin
Kronenztg. a asi i typ prodeje vynosnejsich reakcnich novin Kurir pro
Tebe. Napred jsem musel sehnat praci pro vsechny, drive nez bych mohl
jit sam do prace.
Alesek hledal sam, Zdenka, Ondra, Lucie a Aleska byli v byte. Mladenka
privezl deky, nabytek socialni pomoc od lidi, kteri museli opustit byt,
z Gurkengasse od starenky byl stolek a skrin aj., vazicky apod.
S plachtami na auta pracoval pouze Ludek, Oliva sila tasky u Madara,
ktery ji zahy vyhodil. Pracovala pak s Majkou a Helenou u cukrare
Nahodila. Marta par dni prodavala noviny na neproduktivni stanici
elektriky. Pak byla v byte.
Pavlovo zaměstnání
S Aleskem jsem ale jen snad dva dny roznasel
letaky. Praci jsem shanel na tenisovych kurtech jako hlidac a v
tiskarnach. Byl to omyl.
Roli susenek z Prahy jsem si nosil a ukusoval dva tydny, vodu jsem pil
na zachode svazu novinaru, kam jsem mel volny pristup, k tisku,
monitorum, knihovne. Na kavu jsem nemel. Za dva tydny jsem ztratil sest
kilo.
Dostal jsem se k sefredaktoru soc.dem. deniku, Paul Blau, slibil pomoc.
Zahy volali z nejvetsi pojistovny Wiener Städtische Försicherung, abych
hned nastoupil. Domluvil jsem se, ze nastoupim k 15. kvetnu, abych mohl
zaridit co treba v rodine. Pomerne snadno jsem dostal pracovni povoleni
na delsi dobu dopredu, pojistovna byla soc.dem a starosta Vidne take.
Dostal jsem plat, ktery by stacil na cinzi u Sporka a jinak jen na
margarin a levny chleb.
Ve Vidni ve vyzkumnem oddeleni jsem byl Herr Doktor, ktereho si vazil
sef Dir. JUDr Wilhelm Lehngut z Breslau (nyni Wroclaw) jako kolegy s
doktoratem Karlovy univerzity, mohl jsem volne studovat, co me zajimalo
v jeho knihovne.
Ve Svedsku jsem se stal poskokem Poovlem, behal pro doutniky a balil
kosilky sekretarcinu synovi. Ve Vidni jsem zil jako ryba ve vode. Ve
Svedsku jako sardinka v oleji.
Pavel Vavruch, 19.7.2004.