Fašank na východní Moravě
Třetí únorový víkend (viz data pro různé roky dole) je na celém světě ve znamení masopustního veselí. Mezi nejznámější patří proslulý karneval v brazilském Rio de Janeiru.
Specifický způsob oslavy konce období hojnosti a přicházejícího šestitýdenního půstu mají i na východní Moravě.
Fašank, ostatky, končiny - tak se zde říka masopustu.
Téměř v každé vesnici navštěvuje dům od domu průvod nejroztodivnějších masek, které tančí, zpívají, hodují, popíjejí.
Večer následuje taneční zábava, která končí pochováváním basy. Tento "obřad" symbolizuje konec období zábav a příchod čtyřicetidenního půstu, který začíná Popeleční středou a trvá až do Velikonoc.
Dříve se konala obchůzka v úterý, dnes ale většinou připadá na víkendové, nepracovní dny.
Výběr masky je zcela ponechán na vlastní fantazii. Většinou nechybějí medvěd a medvědář, smrtka či voják.
Vynalézavosti se meze nekladou, a tak vloni na Uherskohradištsku chodili i alkoholik s lékařem, na vozové hradbě se vezli husiti a děti se
smály oblíbeným postavičkam Teletubbies ze stejnojmenného televizního serialu.
Zvláštní postavení v průvodu mají "skakůni". Nosí černé obleky a na obličeji mají namalovaný knír. Před každým stavením
zatančí tanec a za odměnu pak nejen oni dostanou fašankové koblihy, štamprlku slivovice a na šavli jim nabodnou kus slaniny.
"Fašank je pro mne největším svátkem v roce," říka Stanislav Popelka, který vévodí průvodu ve Stráni na Moravsko-slovenském pomezí už několik desetiletí.
"Od školních let jsem nevynechal chození ani jednou a dokud mi bude zdraví sloužit, budu zpívat a tancovat dál," slibuje pětašedesátiletý Popelka.
Ze Slovácka Tom Lysonek
Masopust v Oucmanicích v roce 2016
Photos
Masopust
Podle pramenů z období Velké Moravy se u nás termín masopust používal již v 9. století. Název se
vztahuje na období od Tří králů do Popeleční středy (viz dole, např. 21. února 2007), která je prvním dnem předvelikonočního půstu.
Románské národy označují toto období jako karneval (z latinského "carnis trivium"), v Německu fastnacht, slovensky fašiangy, moravsky fašank, na Slovácku a Valašsku také ostatky, polsky zapust,
v Rusku a na Ukrajině maslenice.
Masopust byla doba poměrného klidu a odpočinku od práce. Byla vyplněna hlavně svatbami, zabijačkami a s nimi spojenými vzájemnými návštěvami a hostinami. Poslední tři dny masopustu jsou vyvrcholením veselí.
Hlavní starostí hospodyně bylo, aby dům byl pěkně nalíčen a uklizen a bylo napečeno hodně koblih. Od neděle do středy vyhrávala v hospodě muzika. Po dědinách chodívaly dům od domu masopustní průvody. "Fašankáři" popřáli hospodáři bohatou úrodu v novém roce, zatančili a zazpívali. Za koledování dostávali peníze, víno nebo pálenku, slaninu, koláče, koblihy, jinde i vajíčka nebo obilí.
To vše společně při obchůzce konzumovali, nebo měnili za peníze, aby bylo na večerní zábavu u muziky.
Fašankové obchůzky se lišily v jednotlivých regionech oblečením i předvedeným vystoupením.
Nejznámější jsou průvody masek, které se u nás mnohde dochovaly až dodnes. Masky se sice liší v různých regionech, vždy však mají alegorický význam a mnohdy umně parodují nešvary společnosti. V průvodu můžeme
spatřit medvěda s medvědářem, smrtku, ženu s děckem, nevěstu a ženicha, bábu s dědkem v nůši, šašky, kobylu vedenou sedlákem,
husara, policajta, žida, kominíka, myslivce, cikánku, čerta, mnohde i další nadpřirozené bytosti nebo
zvířecí postavy. Na východní Moravě, na Valašsku, Slovácku i Hané končí fašankové veselí alegorickým pochováním basy nebo heligonu a muzikanti odkládají své nástroje až do Velikonoc.
Popeleční středa
V římskokatolickém liturgickém kalendáři je Popeleční středa prvním dnem postní doby. Její termín připadá na 40. den před Velikonocemi; do těchto 40 dnů se nepočítávají neděle, proto v praxi připadá popeleční středa na 47. den před Velikonoční nedělí. Kvůli nepravidelnému výpočtu data Velikonoc se její termín každý rok mění.
Popeleční středa připadla na 26. února 2020.
Název dne pochází ze zvyklosti pálit palmy či kočičky z Květné neděle minulého roku. Takto získaného popela se užívá při bohoslužbě Popeleční středy, kdy jsou věřící znamenáni popelem na čele; tento symbol upomíná na blízkovýchodní tradici sypání si popela na hlavu na znamení pokání před Bohem. Znamenání popelem je doprovázeno slovy: "Pamatuj, že jsi prach a v prach se navrátíš." nebo "Obrať se a věř evangeliu."
Pro mnoho křesťanů představuje Popeleční středa připomínku vlastní konečnosti a cíle či směřování vlastního života, vyznačuje se tedy pokáním. V katolictví je Popeleční středa dnem přísného postu.
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
